Rozhovor s Petrem Pudilem spoluzakladatelem nadace The Pudil Family Foundation. O malém rodinném podniku, o životě ve svobodném světě a globálních ambicích. O budoucnosti s Kunsthalle Praha, ale také o tom, proč je důležité umět pochopit vlastní dějiny.
Kovanda líbal přes sklo a Ondák vystavil barvy autonomie v Barceloně.
Artyčok.TV, z.s. se omlouvá nadaci The Pudil Family Foundation za hodnotový soud vyslovený v textu Privatizační umělec Pudil, že by nadace mohla sloužit jako prostřede…
Nedělám úplně často, že bych reagoval veřejně na články v médiích o své osobě či o podnikání bpd partners. V turbulentním současném mediálním světě by se člověk ukomentoval, a tak různé nepřesnosti…
Galerie Klatovy / Klenová přes léto vystavuje tzv. „obrazo-motorovou“ instalaci Theodora Pištěka s poetickým názvem Konec lesa. Výstava byla pojmenována po tajemném obrazu lesa, ze kterého vystupují do prostoru kořeny z kovových výfuků. Instalace představuje široké spektrum umělcovy tvorby, od technických soch, přes geometrické kresby až po hladké hyperrealistické obrazy.
Kunsthalle Praha hledá do svého týmu kolegu/kolegyni na pozici Design Store Manager
Druhý ročník letního programu Anežka LIVE! oživí areál Anežského kláštera současným uměním, koncerty, workshopy, besedami nebo jógou. O výběr filmů promítaných v letním kině se letos postará Národní filmový archiv. Program neopomene ani nejmenší návštěvníky, které budou čekat dílny, pátrací hry či loutková představení.
V rámci výstavy Úšklebek století se do paláce Kinských po patnácti letech vrátí tvorba Jiřího Koláře, který svými kolážemi ostře kritizoval totalitní režim. Šedesát šest koláží mapující rok 1968 bylo vytvořeno kombinací novinových článků, uměleckých děl, pozvánek, nebo jiných zdrojů z téhož období. Jiří Kolář tak svému publiku umožnil netradiční pohled na 50. výročí okupace Československa.
Současný umělec Hynek Martinec na své výstavě Cesta na Island ve Šternberském paláci ilustruje fiktivní příběh o stavbě barokní katedrály na Islandu v 18. století. Přestože katedrála nebyla nikdy postavena, Martinec alespoň ukazuje, jaké obrazy měly zdobit její interiér. Martinec ve svých malbách vede dialog s barokními umělci, jako byl Peter Paul Rubens, Anthonis van Dyck nebo Rembrandt, na jejichž díla se ještě jako student chodil dívat do Národní galerie v Paze.
Právě před sto lety zemřeli dva významní představitelé moderny – Gustav Klimt (1862–1918) a Egon Schiele (1890–1918), toto smutné výročí připomíná jejich společná výstava ve Veletržním paláci v Praze. Rok jejich úmrtí zároveň značí i zánik Rakouska-Uherska, s jehož bohatou kulturou byli oba umělci spjati. Jejich díla tak budou zasazena do kontextu vídeňských moderních malířů včetně Oskara Kokoschky, Emila Orlika či Josefa Hoffmanna.
