Nadace The Pudil Family Foundation zapůjčila na výstavu Muž s hořící hřívou. Emil Filla a surrealismus 1931–1939 v Museu Kampa tři díla ze svých sbírek – Fillovy Tři Grácie, Toyenin Sen, a Janouškovo Listem počata – končí láska pobřeží. Výstava zkoumá přechod českého malíře Emila Filly z čistého kubismu k organickým tvarům, na kterém se odráží i vývoj surrealismu v Čechách během třicátých let minulého století.
Národní galerie v Praze a Státní umělecké sbírky Drážďany ztělesní své partnerství formou Vlaku kultury, který cestujícím mezi těmito dvěma městy představí české i německé umělce. Vlak kultury (a naděje) prohloubí sousedské vztahy mezi Českem a Německem a zároveň otevře prostor pro dialog „bez hranic.“
Národní galerie v Praze převypráví příběh Arcivévody Ferdinanda II. Habsburského. Renesančního vladaře a mecenáše mezi Prahou a Innsbruckem skrze jeho bohatou sbírku umění, kuriozit, drahých kovů či mučicích nástrojů. Ferdinand strávil v českých zemích dvacet let, během kterých nechal přestavět Pražský hrad a vybudovat renesanční letohrádek Hvězda. Arcivévoda byl prvním zakladatelem moderního muzea na zámku Ambras, odkud do Prahy výstava putuje, a svými četnými zájmy inspiroval i svého synovce, císaře Rudolfa II.
Vernisáž Autumn Opening představila nové výstavy ve Veletržním paláci, jejichž hlavní perlou je dílo Manifesto od berlínského umělce Juliana Rosefeldta. Australská herečka Cate Blanchett v něm dramaticky ztělesnila třináct manifestů z období modernismu. Prohlášení futuristů, surrealistů či dadaistů nám tak převypráví například makléř, loutkoherečka nebo komentátorka pohřbů.
Soubor edukativních přednášek „To se mi líbí – Už se mi to nelíbí: Rodičem v mediálním věku“ v rámci Fotograf Festivalu se bude věnovat otázkám týkajícím se výchovy dětí a jejich přítomnosti v digitálním světě. Přednášky mají rodičům pomoci zaktualizovat výchovné principy vzhledem k potřebám našeho mediálního, elektronického a „chytrého“ světa.
Mladý skladatel Ian Mikyska připravil výjimečnou smyslovou procházku Klášterem sv. Anežky České. Na průzkum se můžeme vydat s pomocí speciálního knižního průvodce, který je k dostání na pokladnách Národní galerie v Praze. Díky mapám a notovým záznamům můžeme nahmatat historické i materiální vrstvy budovy, slyšet zvukové pozadí a zaostřit zrak na nejmenší detaily.
Do začátku října máme poslední možnost vidět expozici Umění 19. století od klasicismu k romantismu v Salmovském paláci. Národní galerie v Praze v nejbližších letech díla znovu zpřístupní ve Veletržním paláci, kde se obrazy začlení do mezinárodního kontextu 19., 20. a 21. století.
František Skála doplnil svou výstavu v nedaleké Valdštejnské jízdárně o unikátní Prastánek, kde se mohou kolemjdoucí občerstvit nebo prozkoumat přichystané artefakty. Umělec vytvořil tuto šestimetrovou netradiční sochu ze tři sta let starého dubového kmene. Obsluhovat nás bude známý pražský kavárník Ondřej Kobza.
Opravené zahrady Kláštera sv. Anežky České se probudí ze zimního spánku pomocí kulturního programu Anežka LIVE! Mimo výtvarné umění na nás čeká hudba, filmy, divadlo, workshopy, ale také lekce jógy a slam poetry.
Na retrospektivní výstavu Stín na kameni – Umění Lili Ország (1926-1978) v Maďarské národní galerii v Budapešti byl zapůjčen obraz Sen (1937) od Toyen ze sbírky Nadace The Pudil Family Foundation. Maďarská surrealistická umělkyně Lili Ország čerpala inspiraci například od Giorgia de Chirica, Paula Delvauxa nebo také u své české výtvarné předchůdkyně Marie Čermínové známé pod pseudonymem Toyen.
