Kupka v Paříži

Vedle umělců jako byl Wassily Kandinsky či Piet Mondrian má i Česká republika svého pionýra abstraktního umění – Františka Kupku. Přínos Františka Kupky však zůstává v mezinárodním kontextu často opomíjen. Na Kupkovu nezastupitelnou roli průkopníka abstraktního umění aktuálně poukazuje pařížská Grand Palais formou retrospektivní výstavy, jejíž součástí jsou i tři díla ze sbírky Nadace The Pudil Family Foundation: Studie k Radostem (1901), Signum (1907) a Legionářský prapor (1918). Výstavu připravila kurátorka Brigitte Leal a historici umění Markéta Theinhardt a Pierre Brullé.

František Kupka, Signum, 1907, kvaš na papíře, 39,2 x 33,1 cm.
František Kupka, Signum, 1907, kvaš na papíře, 39,2 x 33,1 cm.

František Kupka se narodil roku 1871 v Opočně. Studoval náboženskou malbu na Akademii výtvarného umění v Praze a poté na akademii ve Vídni, odkud byl poslán do pařížské École des Beaux-Arts. Mimo malbu se věnoval ilustrování novin a knih, grafice i tvorbou plakátů. V roce 1914 dobrovolně narukoval do armády a pomáhal organizovat československé legie ve Francii, pro které vytvořil vlastenecké návrhy praporů, včetně kresebně propracovaného Legionářského praporu (1918). Některé Kupkou navržené prapory jsou

dodnes používány při slavnostních příležitostech. Po válce se přestěhoval do Francie a velkou část svého života strávil na předměstí Paříže v Puteaux, kde také v roce 1957 zemřel. Je tedy pochopitelné, že si chce Paříž po více než šedesáti letech od jeho smrti připomenout tohoto geniálního abstraktního malíře.

Příkladem Kupkovy rané tvorby, ve které se ještě věnoval tradiční figuraci, je přípravná kresba s názvem Studie k Radostem (1901) k jeho zlomovému obrazu Balada (Radosti života) (1901–1902), který má ve svých sbírkách Národní galerie v Praze. Kresba ztvárňuje nahé tělo Kupkovy milenky Gabrielly modrou a žlutou pastelkou na papíře, čímž Kupka zkoumal účinky světla a stínů. Kupka tak zachytil prchavý okamžik smyslového zážitku, který pro něj byl v tomto období důležitou inspirací.

Kupka si během své kariéry vytvořil nejen stylistický „podpis“, ale i unikátní autogram, který zachycuje kresba Signum (1907). Jednoduchý, ale zdobný autogram se stal logem „značky“ Františka Kupky, kterým od té doby označoval všechna svá díla. Kupkův autogram je natolik významný, že byl dokonce roku 1984 použit jako reklama na jeho výstavu v pařížské Galerii Messine. Kupkova nenápadná kvašová kresba Signum představuje kaligrafické vyjádření umělce sebe samého a právě tímto 

František Kupka, Legionářský prapor, 1918, akvarel na papíře, 20,3 x 27,5 cm.
František Kupka, Legionářský prapor, 1918, akvarel na papíře, 20,3 x 27,5 cm.
František Kupka, Studie k Radostem, 1901, pastelky na papíře, 44 x 28 cm.
František Kupka, Studie k Radostem, 1901, pastelky na papíře, 44 x 28 cm.

významem otevírá a uvádí návštěvníka do výstavy v Grand Palais.

Výstava v pěti částech návštěvníka provede nejen Kupkovým životem, ale i různými fázemi jeho umělecké kariéry. K vidění tak budou grafiky, ilustrace, a malby ve stylu tradiční figurace, symbolismu, expresionismu, fauvismu, futurismu až po jeho nejoblíbenější abstrakci. Výstava potrvá od 21. března do 30. července 2018 a budou ji doprovázet komentované prohlídky, přednášky, filmové projekce, i rodinné workshopy. Na podzim se pak výstava přesune do Národní galerie v Praze.


Nadace The Pudil Family Foundation je otevřená nezisková organizace zaměřená na podporu vysoce kvalitních, inovativních výstav, výzkumných projektů a vzdělávacích programů, které napomáhají porozumění a šíření hodnot českého i světového moderního a současného umění.

Více informací o nás a o našich projektech najdete na www.pudilfamilyfoundation.org